Zámky Mělnicka

Zámek Kokořín

V centru obce Kokořín, nedaleko stejnojmenného hradu, stojí barokní zámek z poloviny 18. století s hospodářskými budovami. Jednopatrový objekt s červenou fasádou, koutovými věžemi a cibulovou vížkou nechali postavit Sweerts-Šporkové jako své venkovské sídlo. Později jej vlastnil poštovní podnikatel a císařský rada Václav Špaček ze Starburgu, jehož syn Jan zde do roku 1932 provozoval velkostatek. Po znárodnění po druhé světové válce zámek využívalo místní JZD, které zde mělo kanceláře a sklady. V 80. letech jej získala Akademie výtvarných umění, započala rekonstrukci, ale ta nebyla dokončena – objekt byl v restituci vrácen Jaroslavu Vaňkovi, synovi posledního majitele. Přestože byl zámek přestavěn na hotel, nikdy nebyl uveden do provozu a dnes chátrá. Není veřejnosti přístupný, ale zůstává působivou dominantou návsi a zajímavým zastavením při objevování kokořínského údolí. Na návsi před zámkem se nachází barokní sousoší sv. Mikuláše Tolentinského z roku 1700 se sochami sv. Šebestiána, Rocha a Martina a s postavou sv. Rozálie ve výklenku podstavce.

Zajímavost: Šporkova dcera Barbora nechala při úpravách zámku kolem pol. 18. stol. založit krajinářský park, rozkládající se v sousedství zámku a původní staré tvrze Staráky na opačném konci pozemku. Park býval osázen cizokrajnými dřevinami a k jeho výzdobě patřily i klece s opicemi a jinou exotickou zvěří. K odpočinku sloužily dva altánky patrné ještě na starých mapách, které spojovala alej stříhaného porostu. Dnes je park neudržovaný a zarostlý, v jednom místě býval dokonce psí hřbitov.

adresa: Kokořín 1, Kokořín

Zámek Hořín 

Zámek Hořín s rozsáhlým hospodářským areálem se nachází ve stejnojmenné obci nedaleko Mělníka a soutoku Labe s Vltavou. Komplex zámku obklopuje rozlehlý anglický park, který je volně přístupný veřejnosti a nachází se v něm řada cenných dřevin. Celý areál je chráněn jako kulturní památka a představuje jeden z nejcennějších příkladů staveb propojujících prvky baroka a rokoka. Historie zámku sahá do roku 1696, kdy hrabě Heřman Jakub Černín z Chudenic nechal postavit barokní lovecký zámeček podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho. Zámeček zdědil jeho syn František Josef, který mezi lety 1713–1720 nechal objekt přestavět na barokní zámek podle projektu F. M. Kaňky. V dalších desetiletích zámek opakovaně upravovali jeho majitelé, zejména Jan Christian Spannbrucker, který mezi lety 1736–1746 doplnil dva pavilóny, hospodářské budovy a dokončil stavbu zámecké kaple sv. Jana Nepomuckého. Tu vyzdobili sochař Bernardo Spinetti, kameník Josef Lauerman, sochař Ignác František Platzer a pozlacovač Jan Georgio Schmidt.

Zámek se stal dědictvím Marie Ludmily Černínové, která se provdala za Augusta Antonína knížete z Lobkowicz, a tak přešel do majetku Lobkowiczů, jimž patřil až do roku 1948. Poté byl znárodněn a sloužil jako školicí centrum a internát zemědělského učiliště, přičemž vlivem neúdržby postupně chátral. Po roce 1989 byl navrácen mělnické větvi rodiny Lobkowiczů, ti jej v roce 2024 prodali soukromé společnosti. V současné době prochází zámek i přilehlý park rozsáhlou rekonstrukcí.

Zajímavost: Areál Zámku Hořín zaujal také filmaře - natáčely se zde např. snímky Svatba upírů a Na západní frontě klid, kdy byly prostory zámku využity pro scény vojenského lazaretu.

adresa: Hořín 2, Hořín

Zámek Stránka

Patrový dvoukřídlý barokní zámek s hodinovou věží a přízemními arkádami postavili ve Stránce u Mšena Boeckové, majitelé panství Vidim, ve 2. polovině 17. století. Od r. 1756 patřil pražským augustiniánům, kteří jej přestavěli do současné podoby. Bezmála o dvě stě let později řeholníky o zámek připravili komunisté – připadl státnímu statku. Česká provenience řádu sv. Augustina pak zámek získala zpět v církevních restitucích. V roce 2016 koupila zámek se zahradou, sadem a sklady od augustiniánů obec Stránka, ta v zámecké budově zrekonstruovala šest bytů. Bývalý poplužní dvůr, který sousedí se zámeckou budovou, dodnes využívá zemědělská společnost.

Zajímavost: Poplužní dvůr je historické označení pro panský (vrchnostenský) dvůr, ke kterému patřily pozemky (dominikální půda), jež si vrchnost obdělávala ve vlastní režii. Tyto pozemky se nazývaly popluží a jejich velikost odpovídala přibližně ploše, kterou mohl obhospodařit jeden pluh s jedním spřežením. 

adresa: Stránka 1, Stránka

Zámek Klecany

Klecanský zámek, jedna z nejvýraznějších dominant stejnojmenné obce nad Vltavou, stojí vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie na místě někdejší středověké tvrze zmiňované již roku 1380, která patřila staroměstské patricijské rodině Olbramoviců. Dnešní čtyřkřídlý zámek v novoempírovém slohu získal svou podobu po požáru v roce 1857 díky architektu Kašparu Předákovi. Ve štítu nese nápis Magno Millenio Invenio Viam – Nacházím cestu do velkého tisíciletí.

Zámek, který vystřídal několik majitelů a patřil mimo jiné rodu Lobkoviců, Šternberků či Clam-Gallasů, hostil v letech 1754 a 1757 i císařovnu Marii Terezii. Zámek dvakrát padl za oběť požáru, a to v letech 1827 a 1857 a následně byl obnoven. Později v něm sídlila armáda i kino, po roce 2004 prošel rozsáhlou rekonstrukcí a dnes je v soukromých rukou. Veřejnosti sice přístupný není, ale jeho elegantní silueta tvoří nepřehlédnutelnou dominantu Klecan.

Zajímavost: Zámek má rozlohu přes 5 000 m², pyšní se salonem, knihovnou, bazénem, vinným sklípkem, saunou, stájemi i tenisovým kurtem. Současný majitel – německý podnikatel Jens Beckhäuser – jej v minulosti nabízel k prodeji za miliardu korun.

adresa: Československé armády, Klecany

Zámek Horní Vidim

Zámek Horní Vidim, ukrytý v romantické krajině Kokořínska a ležící naproti kostelu sv. Martina, byl postaven pravděpodobně již v 17. století, v polovině 18. století se stal pak majetkem rodu Sweerts-Šporků, kteří barokní zámek dokončili.  Zámek, ke kterému přiléhá hospodářský dvůr a stavba vodojemu, zaujme svou elegantní novobarokní architekturou z konce 19. století, kdy prošel velkou přestavbou, i příběhem svých majitelů. Původní panské sídlo prošlo řadou úprav, až jej roku 1896 zakoupil průmyslník a mecenáš Theodor Grohmann z Teplic. Ten nechal přistavět nové křídlo, 40 metrů vysokou věž s hodinami a rozlehlý park, v němž vznikla i dnes již zanikající lávková stezka nad skalním údolím. Grohmann zásadně přispěl k rozvoji celé obce – zajistil poštovní spojení, postavil silnici, obnovil kapli i místní cesty a zřídil vrtanou vodárnu, která dodnes stojí. V době Grohmannovy éry zažívala Vidim nebývalý rozkvět – z malebné, odlehlé vsi se stalo moderní správní i společenské centrum. Zámek se stal dějištěm společenských setkání a hostin, kam byli zváni podnikatelé, umělci i členové teplické honorace. V parku přibyly altány, květinové záhony, sochy antických bohů, putti a romantické výhledy do údolí, které lákaly k procházkám. Dodnes je zde cítit atmosféra někdejší noblesy a tvůrčího ducha, který sem Theodor Grohmann vnesl.

Po roce 1945 byl zámek zestátněn, nacházela se v něm škola i dětská ozdravovna, a od roku 1952 v něm sídlí domov pro seniory, veřejnosti je tedy nepřístupný, ale park je volně přístupný.

Zajímavost: Theodor Grohmann byl nejen významným podnikatelem, ale i vášnivým horalem – stal se spoluzakladatelem teplické sekce Rakouského alpského spolku (Alpenverein). Díky jeho štědré podpoře vzniklo několik známých alpských chat, například Teplitzer Hütte či Grohmannhütte, které dodnes nesou jeho jméno.

adresa: Vidim 1, Vidim

Zámek Chvatěruby 

Chvatěruby – hrad přestavěný na zámek – se majestátně tyčí na nevýrazné ostrožně v nadmořské výšce 190 metrů nad stejnojmennou obcí nedaleko Kralup nad Vltavou. Původně tu ve 13. století stávala tvrz, kterou Zajícové z Hazmburka na přelomu 14. a 15. století proměnili v gotický hrad. Na jižní straně jej opevnili hlubokým příkopem, který byl vytesán do skály i na východní straně. Hrad byl v roce 1467 dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad, v 16. století Janem z Valdštejna přestavěn na renesanční sídlo a a ve třicetileté válce vydrancován Valdštejnovými vojáky. Na počátku 18. století nechal Karel Josef Voračický po sňatku s Marií Konstancií přestavět starý chvatěrubský hrad na nový barokní zámek, pro jehož stavbu si roku 1717 vyžádal kámen z klášterní skály. Jižní a východní strana zámku byly zbořeny a ke zbylému mohutnému zdivu byl přistavěn nový zámek barokního stylu, ale kvůli dluhům nebyla přestavba nikdy dokončena. Po vichřicích roku 1752, které dvakrát strhly zámeckou střechu, začal zámek rychle chátrat. Roku 1816 z něj nový majitel odvezl kamenné prvky do Panenských Břežan a zbytek budovy byl postupně z velké části rozebrán místními. Část zpustlé zámecké stavby se v roce 1817 zřítila, zbylé zdivo bylo až ve 40. letech minulého století z iniciativy Klubu českých turistů zakonzervováno.

V roce 1947 byl zámek znárodněn a přešel do vlastnictví státu. Od roku 1991 je zámek v soukromém vlastnictví a pomalu zde probíhají restaurační práce. Dnes není veřejnosti přístupný. Jestliže si chcete zvláštní stavbu přesto prohlédnout, vydejte se ze stanice Kralupy nad Vltavou podél trati směrem ku Praze a potom přes železniční most. Na hrad vede oklikou také červená turistická značka.

Zajímavost: Ve sklepní části zámku se dodnes dochovala původní gotická hradba. Opravdu unikátní je i tzv. „kamenný dům“ – bývalá pozdně gotická bašta, kterou si jeden z dřívějších majitelů přestavěl na obytné stavení. Jedná se o dům, č.p. 6.

adresa: Chvatěruby 1, 278 01 Chvatěruby

Horní zámek Panenské Břežany

Horní zámek v Panenských Břežanech, obklopený rozsáhlým parkem s barokní kaplí svaté Anny od Jana Blažeje Santiniho-Aichela, patří k nejvýznamnějším barokním památkám Středočeského kraje. Postaven byl na přelomu 17. a 18. století z iniciativy abatyše svatojiřského kláštera Františky Heleny Pieroni de Galliano jako letní sídlo pražských benediktinek. Zámek je obdélného půdorysu, s mansardovou střechou a bohatou štukovou výzdobou. Klenutá vstupní brána, sochy světců a dekorativní vázy v zámeckém parku dodávají celému areálu klidnou monumentálnost. Po zrušení kláštera za Josefa II. se zámek stal majetkem šlechty, mimo jiné Augusta Ledebour-Wichelna a Friedricha Riese-Stallburga, který později nechal postavit i tzv. Dolní zámek.

V novodobé historii je osud zámku spjat s významnými osobnostmi. Roku 1909 jej získal cukrovarnický magnát Ferdinand Bloch-Bauer, jehož manželku Adéle portrétoval Gustav Klimt. Ve 20. letech jej odkoupil výrobce luxusního nábytku Friedrich Gerstel, který objekt přestavěl v neobarokním stylu, doplnil o balkon a do zahrady zasadil vyhřívaný bazén. Během okupace zde sídlil říšský státní tajemník K. H. Frank, po roce 1945 se zámek proměnil ve školicí středisko funkcionářů krajského národního výboru a později domov důchodců. Od roku 2012 se nachází ve správě Oblastního muzea Praha-východ, které zde vybudovalo stávající Památník národního útlaku a odboje s interaktivní expozicí s názvem Zločin a trest. Tato expozice je otevřena celoročně a seznámí vás prostřednictvím audiovizuálních technologií s obdobím od rozpadu Československé republiky až po zasedání v soudní síni, v níž bylo rozhodnuto o trestu nad válečnými zločinci a kolaboranty s německou okupační mocí. 

Zajímavost: Jen pár desítek metrů od zámku najdete kapli sv. Anny, která byla postavena na začátku 18. století ve stylu barokní gotiky architektem Janem Blažejem Santinim-Aichlem. Svatá Anna je patronkou šťastného manželství a matek, kaple se tak může stát ideálním místem pro vaši svatbu. Za prohlídku stojí i zámecký park s bazénem, dvěma altány a četnými sochami, jehož další etapa revitalizace se připravuje.

Adresa: Hlavní 11, Panenské Břežany

Zámek Liběchov

Historie Zámku Liběchov, barokního skvostu ukrytého v zeleni na břehu Labe, sahá až do 14. století. Na místě původní středověké tvrze obklopené vodním příkopem vznikl v 16. století vodní hrádek, který v letech 1720–1730 přetvořil stavitel František Maxmilián Kaňka v elegantní letní sídlo. Na výzdobě spolupracovali i jeho přátelé – slavný sochař Matyáš Bernard Braun a malíř Václav Vavřinec Reiner. Pozdější majitelé, rodina Veithů, dodali zámku počátkem 19. století klasicistní tvář, významný malíř Josef Navrátil zde vytvořil nástěnné a nástropní malby, které patří k nejcennějším ozdobám interiéru. Od 60. letech 20. století se stal zámek sídlem expozice asijských kultur Národního muzea, později byl po restituci roku 1990 navrácen původním majitelům. Roku 2002 jej bohužel zasáhla ničivá povodeň, po dlouhou dobu byl tak uzavřen. Veřejnosti se otevřel po dlouhé době v roce 2023. K návštěvě láká zejména rozsáhlý park, volně přístupný veřejnosti, s barokními sochami z Braunovy dílny a majestátními stromy, které pamatují slavné časy šlechtického sídla.

Zajímavost: Liběchov býval kulturním centrem tehdejší společnosti – díky osvícenému mecenáši Antonínu Veithovi sem zavítali například spisovatel Josef Jungmann, básník František Palacký či matematik a filozof Bernard Bolzano.

adresa: nám. V. Levého, Liběchov

Zámek Liblice

Zámek nechal v letech 1699–1706 vystavět hrabě Arnošt Josef Pachta z Rájova dle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho. Elegantní barokní panství změnilo během staletí několikrát majitele a prodělalo úpravy interiérů i exteriérů. V polovině 19. století zámek získala hraběnka Antonie z Valdštejna, která jej přestavěla do novorenesančního stylu. Po její smrti se stal majetkem rodiny Thun-Hohensteinů. V roce 1945 byl zámek zkonfiskován a v roce 1952 jej stát propůjčil Československé akademii věd. Od 50. let 20. století prodělal zámek řadu oprav, přičemž ta nejrozsáhlejší proběhla v letech 2001–2007, kdy se zámek proměnil na moderní konferenční centrum s ubytovacími kapacitami, sloužící nejen pro potřeby AV České republiky, ale i širokou veřejnost.

Zámecký hotel nabízí ubytování v historických i moderních pokojích s kapacitou 118 lůžek, možnost relaxace ve wellness & spa centru a gastronomické zážitky ve vyhlášené zámecké restauraci. Francouzská zahrada, rozhlehlý anglický park a obora jsou ideálním místem pro romantické procházky, pikniky či svatby. Pravidelné prohlídky zámeckých interiérů se konají každou neděli, začátek je vždy ve 13:00 u recepce.

Zajímavost: Tuzemské i zahraniční filmaře lákají především exteriéry liblického zámku již mnoho let. Toto bývalé šlechtické sídlo si do svých filmů vybrali například režiséři Václav Vorlíček pro snímek Pane, vy jste vdova!, Hynek Bočan pro film Na dvoře je kůň, šéfe! nebo Vít Olmer pro film Bony a klid 2.

adresa: Liblice 61, Liblice

Zámek Lobkovice

Zámek Lobkovice nacházející se ve stejnojmenné části Neratovic byl původně středověkou tvrzí. Tu nechali přestavět na počátku 17. století Sekerkové ze Sedčic na renesanční zámek. Nejvýznamnější stopu v historii zámku i obce však zanechali Lobkowiczové patřící mezi nejvlivnější šlechtické rody v Čechách. Zámek se stal jejich rodovým sídlem a sloužil jako centrum správy jejich statků v regionu. Po třicetileté válce byl zámek za knížete Ferdinanda Augusta Lobkowicze přestavěn do barokní podoby, a to podle plánů italského architekta Antonia di Porty. V době pobělohorské byl majetek Lobkowiczů konfiskován, ale postupem času se jim podařilo část majetku získat zpět. V majetku Lobkowiczců byl zámek až do roku 1948, kdy byl znárodněn. Počátkem 80. let převzala zámek Filozofická fakulta Karlovy univerzity, která jej využívala jako studijní středisko a depozitář knihoven. Po roce 1989 se objekt v restituci vrátil potomkům roudnické větve rodu Lobkowiczů. Současným majitelem je Maxmilian Mues.

Dodnes se zámek nachází částečně ve stavu, v jakém byl zanechán po Sametové revoluci – jako nedokončené staveniště z 80. let. Místo honosných sálů na návštěvníky čekají surové zdi a autentické stopy minulosti. Současní majitelé chtějí tento jedinečný moment historie uchovat a umožnit veřejnosti nahlédnout do procesu obnovy. Dnes se zde pořádají kulturní a společenské akce, zámek je také oblíbeným místem pro konání romantických svateb. Ubytovat se navíc můžete v penzionu, který nabízí prostory až pro 14 osob.

Zajímavost: Zámek si velice oblíbil historik František Palacký, manžel Terezie Měchurové, která ho zdědila po svém otci. Na zámku napsal mezi lety 1852 a 1860 stěžejná část Dějin národu českého v Čechách i v Moravě.

adresa: Palackého 20, Neratovice – Lobkovice

Zámek Dolní Beřkovice

Na levém břehu Labe se tyčí zámek Dolní Beřkovice, jedna z významných památek mělnického regionu. Původně tvrz zmiňovaná už roku 1318 byla roku 1606 přestavěna Zikmundem Vilémem z Blevic na renesanční sídlo. Od roku 1627 patřil Lobkowiczům, kteří mu vtiskli jeho pozdější podobu. Josef z Lobkovic nechal v roce 1853 zámek přestavět architekty Heinrichem Ferstelem a Friedrichem Augustem Stachem do romantického pseudogotického stylu. Součástí areálu je kaple sv. Josefa a Zdeňky s malbami Berty Lobkowiczové z 19. století. Zámek obklopuje pětihoktarevý anglický park s rybníkem, vzácnými dřevinami a sochami, v němž roku 1913 přibyla moderní vila. Po druhé světové válce sloužil objekt jako škola, tělocvična a sklad zdravotnického materiálu. Díky svému půvabu se stal i filmovým místem – objevil se například ve filmech Šarlatán či Anděl Páně 2.

Po letech chátrání a škodách způsobených povodněmi v roce 2002 začala v roce 2023 pod vedením soukromé společnosti rozsáhlá obnova zámku. Cílem je navrátit mu původní krásu a proměnit jej v kulturní centrum s výstavami, koncerty a svatebními obřady. Zámek také pravidelně hostí oblíbenou akci Dny evropského dědictví, během níž nabízí návštěvníkům pestrý a zajímavý program plný kulturních a společenských zážitků.

Zajímavost: V 19. století se na zámku chovaly a šlechtily ovce Merino - nový dolnobeřkovický kmen byl založen v roce 1840 a po 4 letech bylo ve zdejším ovčíně 250 ovcí. Kromě toho bylo v šedesátých letech 19. století na panství vysazeno 27 morušovníků pro výrobu hedvábí. Byla to iniciativa Josefa a Zdeny Lobkowiczových, kteří nakoupili i vajíčka bource morušového.

adresa: nám. Míru 1, Dolní Beřkovice

Zámek Mělník

Objevte Zámek Mělník, místo, kde se potkává tisíciletá historie s noblesou rodu Lobkowiczů, a které sloužilo už od dob sv. Ludmily manželkám českých panovníků za přechodné a později vdovské sídlo. Původně raně středověký hrad na místě staršího slovanského hradiště byl několikrát přestavěn. V období vlády posledních Přemyslovců došlo k jeho přeměně a rozšíření ve stylu rané gotiky, výrazněji patrné jsou pak pozdější renesanční a barokní úpravy ze 17. a 18. století, kdy se stal zámek pohodlným šlechtickým sídlem rodu Černínů z Chudenic a později rodu Lobkowiczů. Těm byl také zámek restitucí roku 1992 navrácen. Nyní jsou na zámku nabízeny prohlídky bohatě zdobených interiérů, návštěvy středověkých vinných sklepů a posezení v zámecké cukrárně, která láká na dezerty, makronky a výběr originálních Lobkowiczkých vín.

Zajímavost: Za zakladatelku zdejších vinařských tradic je považována svatá Ludmila, babička svatého Václava. Její jméno nese zámecká kaple i vinice s vinotékou, kde si za slunných dní užijete posezení na zahrádce s úchvatným výhledem na soutok Labe s Vltavou a horu Říp.

adresa: Svatováclavská 19/16, Mělník

Autor fotografií: Jan Bulna